Hostem Ptám se já je nový poslanec za ODS, mladý právník Štěpán Slovák.
Politika je pro druhého nejmladšího poslance za ODS vášeň. Věnoval se jí už na gymnáziu, přihlášku do ODS si pak podal hned po 18. narozeninách.

A kandidovat ve volbách začal v podstatě okamžitě, kdy mohl. A letos to poprvé vyšlo.

Díky intenzivní kontaktní kampani, ve které objel všechny obce na Zlínsku, přeskočil i lídra kandidátky koalice SPOLU, už bývalého poslance a mnohaletého starostu Uherského Hradiště Stanislava Blahu, pro kterého ve Sněmovně jako asistent dřív pracoval.
Ve Sněmovně ho čeká po prohře Spolu práce v opozice. Tam ODS podle něj potřebuje nabrat v opozici síly, do příští Sněmovny by měla kandidovat samostatně, tedy bez koalice Spolu a ve vedení potřebuje i nové tváře a zástupce mladých.

Uslyšíme v politice více hlas mladých? Kdo by měl být novým předsedou ODS? A proč by měla skončit koalice Spolu?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.

“Ukrajinci považují za největší problém a ohrožení korupci ve své zemi, teprve potom jsou to ruské raketové útoky,“ popisuje situaci v zemi Kopečný. Už přes tři roky vozí na Ukrajinu podnikatelské mise a pomáhá jim zapojovat se do rekonstrukčních a investičních projektů.

„Společnost tím tématem byla přetlakovaná, přetlakovaná tím, že z okolí prezidentské kanceláře bují tendence, které se nazývají autokratické,“ vysvětluje Kopečný protesty, které pro přijetí nového protikorupčního zákona vypukly.

Zelenského začaly kritizovat protikorupční organizace, novináři ale i přední západní politici a státníci. Varují před tím, že nedostatečný boj s korupcí může přibrzdit vstup Ukrajiny do EU. Podle mnoha komentátorů je v ohrožení i ukrajinská demokracie. S tím ale Kopečný nesouhlasí.

Jak vypadá vnitropolitická situace v zemi, která se už přes tři roky brání Rusku? Záleží Ukrajině na skutečném boji s korupcí? A jak se s tamními podmínkami potákají podnikatelé, kteří se chtějí podílet na obnově země?

---
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl lídr pražské kandidátky Motoristů sobě, jejich největší sponzor a bývalý poslanec ODS Boris Šťastný.

„My jsme o Filipu Turkovi hovořili, ta diskuze byla plamenná, mnohdy, trochu bouřlivá, ale byla zcela korektní a správná. A my Filipovi Turkovi věříme a stojíme za ním. Tečka,“ řekl Boris Šťastný.

Motoristům podle něj ubrala hlavně kauza Turkovy rychlé jízdy, naopak zpráva o tom, že na Turka podala trestní oznámení jeho bývalá přítelkyně kvůli ubližování Motoristům prý neškodí. Považují ji za vykonstruovanou. „Dělám na ulici kampaň a mluvím s lidmi. Zatímco čas od času se stalo, že se ptali na tu rychlost, tak k tomuto tématu drtivá většina občanů a je to i moje pozice, se domnívá, že jde o věc vykonstruovanou,“ tvrdí Šťastný v Ptám se já.

„Neexistují důkazy, je to postavené všechno na vodě. Nevíme, kdo to je, nevíme, jestli emaily jsou pravdivé, nejsou pravdivé. … Já osobně Filipovi Turkovi věřím, že nic takového se nestalo,“ dodává exposlanec.

**S jakými stranami by Motoristé vládli? Jak jde dohromady jejich pravicový program a zájem vládnout s ANO? A co znamená jejich slib, že by vzali peníze všem neziskovkám?
---
**Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ministr průmyslu a obchodu a místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček.

„Vyšetřování bude ještě probíhat několik týdnů. Nechci teď do předběžných závěrů ukazovat na viníka. Přece jenom ta technická závada byla opravdu rozsáhlá. Je důležité nezávislé odborné vyšetření této situace, která opravdu není dobrá,“ řekl v Ptám se já ministr Vlček.

Výpadek proudu zasáhl v pátek 4. července zhruba milion odběrných míst v Česku, už zrhuba za dvě hodiny se ale podařilo dodávku energie obnovit. Do vyšetřování před pár dny vstoupil šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš, který dopisem vládě i některým ministrům požádal o prošetření Energetickým regulačním úřadem a poslal úředníkům seznam několika velmi konkrétních otázek.

„Okamžitě jsem požádal ředitele ČEPS o rozšíření té analýzy, kterou jsme zadali, o odpověď na tyto otázky. Pokud padají tyto konkrétní dotazy, tak mě samotného zajímají odpovědi na ty otázky,“ říká Vlček.

Jaké okolnosti blackoutu chce prošetřit šéf společnosti ČEZ Daniel Beneš? S jak velkými investicemi do přenosové soustavy musíme v budoucnu počítat? A proč ministerstvo nedokáže uhlídat firmy, jejichž výrobky navzdory sankcím končí v Rusku?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ekonom a poradce prezidenta Vladimír Bezděk. 

Jeden z nejvýraznějších projektů vlády Petra Fialy (ODS) - změna penzijního systému - je ve finále. Reformu důchodů ve středu večer schválili podle očekávaní senátoři. Už ji musí jen podepsat prezident.

Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je výsledná úprava penzí „maximum kompromisu politického i společenského“ a je podle něj nezbytná pro to, aby s ohledem na zvyšování počtu seniorů měli zaručené důstojné důchody od státu i budoucí starobní penzisté. 

Reforma mimo jiné počítá se zvyšováním věkové hranice pro odchod do důchodu postupně o dva roky na 67 let nebo omezuje okruh pracovníků z rizikových profesí s nárokem na předčasnou penzi. To dlouhodobě kritizuje opozice i odbory. Odborový svaz KOVO už proto také vyzval prezidenta Petra Pavla, aby předlohu nepodepisoval. 

Jaké další změny potřebuje důchodový systém? A co když po volbách sněmovní většina reformu zruší?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ředitel pražské ZŠ profesora Švejcara a člen Učitelské platformy Ondřej Lněnička.

Ministerstvo školství by chtělo ještě do konce roku rozhodnout o tom, co se bude nově učit na základních školách. Velkou reformu výuky, kterou má přinést revize rámcového vzdělávacího programu (RVP), ale hlasitě kritizují zástupci učitelů i někteří odborníci. Změny se podle nich dělají moc narychlo. Spolek Učitelská platforma a Asociace ředitelů základních škol požadují, aby resort účinnost změn odložil o rok.

Nový RVP, tedy jakýsi návod na to, co by stát chtěl, aby se děti ve školách naučily a co se naopak už učit nemají (dříve jednoduše označovaný jako osnovy), se veřejně projednával na jaře a byla na něm obecně shoda. Podle Učitelské platformy se teď ale příliš narychlo mění například požadovaná úroveň matematiky nebo výuka cizích jazyků.

Podle nových učebních plánů by mohly školy začít dobrovolně učit už od příštího školního roku v první a šesté třídě. Povinně by se podle nových plánů v těchto třídách mělo učit od září 2027, ve všech od září 2029.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar. 

Kabinetu Petra Fialy (ODS) zbývá necelý rok u moci. A jak premiér zhodnotil minulý týden, 93 procent z cílů programového prohlášení koaliční vlády je v tuto chvíli splněno nebo rozpracováno víc než z poloviny. Mezi hlavní úspěchy jmenoval důchodovou reformu, zahájejí tendru na dostavbu jaderné elektrárny Dukovany nebo plán postavit 200 kilometrů dálnic. 

Podle opozičního hnutí ANO naopak vláda fatálně zklamala. A to například když zvýšila daně, změnila valorizace důchodů či nezasáhla do debaty o konci spalovacích motorů v EU.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar by současný kabinet nehodnotil tak přísně. V mnohém byl podle něj odvážný a dotáhl věci, které předchozí vlády zanedbávaly - jako zmíněný jaderný tendr nebo reformy na trhu práce.

V mnoha věcech vláda tuzemské firmy ale zároveň zklamala, připustil Špicar: „Musím říci, že vidím trochu nerad, když někdo z vlády napíše: 90 procent z programového prohlášení splněno. Tak ono totiž není důležité splněno, ale jak splněno.“ Konkrétním příkladem jsou podle něj zaměstnanecké akcie. „Vláda připravila novelu, kterou téměř s nikým neprobrala, načetla ji do druhého čtení a vytvořila takový paskvil, že nejenom, že to nezlepšilo tu situaci, ono ji to ještě zhoršilo.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl bezpečnostní analytik Vlastislav Bříza. 

Končící americký prezident Joe Biden se zjevně snaží poslední týdny v Bílém domě využít na posílení ukrajinské armády. Jeho administrativa nedávno poslala Kyjevu nespecifikované množství protipěchotních min a povolila Ukrajincům používat rakety dlouhého doletu ATACMS proti cílům v Rusku. 

Biden také pro Ukrajinu chystá nezvykle objemný balík vojenské pomoci v hodnotě 725 milionů dolarů (v přepočtu 17,4 miliardy korun). Součástí dodávky mají být například drony, nášlapné miny nebo rakety do salvových raketometů HIMARS. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. 

S blížící se změnou v americkém prezidentském úřadu je další podpora Ukrajiny nejistá. Od ledna budou mít v obou komorách Kongresu většinu republikáni, kteří dlouhodobě pomoc blokují. Nejasný je i postoj jejich kandidáta a nově zvoleného prezidenta Donalda Trumpa, který se v předvolební kampani vůči nákladné podpoře hlasitě vymezoval. 

Podle analytika Břízy přijde s Donaldem Trumpem zlom na Ukrajině. „Dojde k tzv. dvojkolejnému řešení. To bude znamenat, že on (Trump) na jednu stranu osloví prezidenta Putina a ruskou stranu a řekne mu: už toho bylo dost,  je potřeba skončit. To samé udělá vůči prezidentu Zelenskému,“ řekl Bříza. Pokud podle Břízy například Putin odmítne, může Trump dodat Ukrajině dosud nevídané zbraně. A naopak, pokud by odmítl Zelenskyj, americký prezident naopak může ukončit dodávky zbraní. 

Pomůže Kyjevu končící Bidenova administrativa? Co čekat od Donalda Trumpa? A co může znamenat cesta Roberta Fica na vojenskou přehlídku do Moskvy?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já bylministr kultury Martin Baxa (ODS). 

Navýšení koncesionářských poplatků se i přes optimismus části představitelů vládních stran pravděpodobně odsouvá. Sněmovna se minulý týden nedostala k projednání mediální novely, která se změnou počítá od ledna příštího roku.

„To se nestihne,“ přiznal Baxa. Podle něj ale Sněmovna nakonec prosadí zvýšení koncesionářských poplatků do léta příštího roku. Zákon počítá s růstem rozhlasového poplatku ze 45 na 55 korun měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně, s jejich dalším zvyšováním podle inflace nebo také s rozšířením okruhu plátců. 

V posledních dnech způsobil pozdvižení návrh Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) na povinnou registraci části youtuberů. Baxa s tím nesouhlasí. „Navrhnu zrušení té části zákona o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, které ukotvují tu povinnou registraci,“ řekl ministr s tím, že rada podle něj „šlápla vedle“. 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl místostarosta Ostravy Jih za ODS a zakladatel platformy Česko plus Radim Ivan. 

Vládní koalice Spolu rozjíždí kampaň před sněmovními volbami. Na dvou stovkách billboardů i prostřednictvím dalších kanálů se snaží lidem shrnout vládní úspěchy. Pod heslem „Spolu děláme, co je třeba“ lídři koaličních stran svým voličům například připomínají, že kabinet zbavil Česko závislosti na Rusku, snížil rozpočtový deficit nebo otevře 207 kilometrů nových dálnic.

Hned po debaklu v krajských volbách, ve kterých vládní strany převálcovalo hnutí ANO, začal pracovat na změnách své vlastní image také sám lídr Spolu a předseda ODS Petr Fiala. Například zveřejnil videa na platformě Tik Tok, mluví v médiích o fotbale a na billboardy se nechal vyfotit jen v bílé košili bez kravaty. 

Ostrou předvolební kampaň pak Spolu plánuje spustit od února, kdy představí plány pro další případný mandát. Premiér Fiala by chtěl ve volbách, které se budou konat příští rok na podzim, získat 30 procent. 

Od nevydařených krajských voleb ale zní - zejména z regionů - kritické hlasy Fialových spolustraníků, kteří požadují výraznější změny. Podle Radima Ivana by mělo dojít i na obměnu generační, strana podle něj potřebuje novou krev. 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral. 

S navýšením koncesionářských poplatků od roku 2025 počítá návrh takzvané velké mediální novely, který je v současné chvíli před druhým čtením ve Sněmovně. Je ovšem stále pravděpodobnější, že poslanci ho do konce roku schválit už nestihnou. 

Novela má přinést zvýšení rozhlasového poplatku ze 45 korun na 55 měsíčně a televizního ze 135 na 150 korun měsíčně. Poplatky kromě jejich jednorázového navýšení také valorizuje jednou za tři roky podle míry inflace. Navíc rozšiřuje okruh poplatníků, domácnosti mají nově platit za zařízení schopné jakýmkoli způsobem přijímat vysílání, tedy i prostřednictvím internetu.

Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral opakovaně varoval, že bez zvýšení poplatků bude muset ČRo zrušit 300 až 350 pracovních míst, tedy čtvrtinu současného stavu. Zřejmě také sníží počet stanic a omezí počet premiér. 

Podobně jako rozhlas chystá pro případ nezvýšení poplatku úsporná opatření i Česká televize. Týkat by se měla omezení rozsahu původní tvorby, počtu pracovních míst i vysílacích kanálů ze šesti na tři.

Schválí Sněmovna navýšení poplatků? Jakou službu má Český rozhlas jako veřejnoprávní médium vlastně nabízet? A nejsou oblasti, kde už zbytečně konkuruje těm soukromým?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ekonom z think tanku IDEA při CERGE-EI a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Daniel Münich.

Poslanci pokračují v projednávání státního rozpočtu na příští rok. Ve druhém čtení teď můžou přicházet s pozměňovacími návrhy na přesuny peněz. Jeho základní parametry, které Sněmovna schválila na konci října, se už měnit nemůžou. Rozpočet na příští rok počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku by se měl deficit snížit o 41 miliard. 

Většinu pozměňovacích návrhů připravili opoziční poslanci. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové návrh rozpočtu rezignoval na úspory a jsou v něm ukryty účetní triky za desítky miliard korun. Výtky k rozpočtu mají i poradci prezidenta Petra Pavla. V návrhu jsou podle nich nevyjasněné položky. Hlava státu chce proto jednat s premiérem Petrem Fialou (ODS) a ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS) na začátku prosince. 

„Mrzí mě nižší transparentnost a realističnost rozpočtu. Je to nový fenomén, který jsme ještě tady neměli,“ řekl v Ptám se já ekonom Daniel Münich. Podle něj je varujícím příkladem Řecko: „Takhle začínají velké problémy do budoucna, takže rychle bychom se měli těhle zvyků zbavit.“

Jaký význam by mohlo mít případné veto prezidenta? Neselhala vláda v konsolidaci veřejných financí? A dostaneme se někdy k vyrovnaným rozpočtům?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl nový předseda Pirátů Zdeněk Hřib. 

Rok před sněmovními volbami se Piráti rozhodli pro změnu. Do čela strany zvolili náměstka pražského primátora Zdeňka Hřiba. Ten nahradil Ivana Bartoše, který byl předsedou Pirátů téměř 15 let a spolu s dalšími členy vedení rezignoval kvůli neúspěchu strany v regionálních volbách. O post šéfa strany už se Bartoš neucházel. 

Jeho nástupce Zdeněk Hřib chce stranu reformovat. Bez toho se jí podle něj nepodaří uspět ve sněmovních volbách. Chce, aby Piráti byli středovou liberální stranou, zaměřenou na problémy běžných lidí, která je srozumitelná a mluví jedním hlasem.

Piráti za sebou mají neúspěšný volební rok. Kromě krajských a senátních voleb jim nevyšly ani ty evropské, v Europarlamentu obhájili pouze jeden mandát. Po třech letech ve vládě se také letos na začátku října zařadili mezi opoziční strany, a to kvůli odvolání Bartoše z funkcí vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. 

Na čem Piráti postaví příští kampaň? A proč jejich nový předseda nechce být lídr ve sněmovních volbách?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl sociolog a ředitel agentury STEM Martin Buchtík.

35 let po revoluci považuje 48 procent české populace současný režim za lepší než ten před rokem 1989, zatímco 31 procent jej hodnotí jako horší. Podle analýzy agentury STEM se s rostoucím odstupem od roku 1989 do srovnání režimů stále více promítají osobní zkušenosti a hodnocení toho, jak se nám daří za současné situace. „My se vztahujeme ne k tomu, jak jsme se měli v devadesátých letech, to už si nikdo nepamatuje. Ale vidíme, že v peněžence nám zbývalo před pěti lety víc,“ řekl šéf agentury, sociolog Martin Buchtík. 

„Ze společnosti vyprchaly všechny takové ty polštáře zásob důvěry i peněz. Od revoluce po krizi kolem roku 1997, kdy Havel mluvil o blbé náladě, a krizi kolem roku 2011 až 2013, tak teď máme třetí takové období. Kde jsou lidi hodně nespokojení a ekonomická situace pro část společnosti je stále velmi neutěšená,“ doplnil. 

Zatímco mladí lidé jsou se současným stavem společnosti v zásadě spokojení - nezažili nic jiného a nemají potřebu současné poměry příliš zpochybňovat - starším lidem v porovnání s minulým režimem chybí jistá zásluhovost, sociální jistoty i to, že svět byl dříve daleko čitelnější. 

Nejméně jsou u nás podle sociologa Martina Buchtíka spokojení lidé v předdůchodovém věku: „Tam jsou lidé, kteří opravdu nejvíc říkají, že se jim nedaří dobře a že je otázka, jestli to předtím nebylo lepší. Vnímají třeba i na trhu práce, že existoval nějaký princip seniority a že starší lidé byli více uznávaní. A jim se toho uznání teď nedostává.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byla sinoložka Olga Lomová. 

Čína se snaží navenek působit jako přítel a atraktivní partner západních zemí, usiluje ale o úpadek demokracií a světový řád založený na úspěchu totalitních států, varoval před pár týdny ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka. Připomněl, že jde o nejmocnější světovou diktaturu, která se připravuje na budoucí vojenský střet. A Peking podle Koudelky cestě za svým cílem být dominantní ekonomickou silou podřizuje všechno. 

Pro Čínu je přitom klíčové získávání a udržování kontaktů. Ty shání především skrz obchodní vztahy a investice, ale také přes spřízněné politiky. Podle šéfa BIS to platí ve všech demokratických zemích, včetně Česka, kde byla „typickým příkladem pročínská politika bývalého prezidenta Miloše Zemana“. 

Svět teď s napětím očekává, jak se budou vyvíjet vztahy Pekingu a Washingtonu poté, co se do Bílého domu vrátí Donald Trump. Ten při svém prvním období v čele USA zavedl různá cla a omezení v obchodování s Čínou. A slibuje je i teď.
 
Jak se dál budou vyvíjet vztahy USA s Čínou? Jak jsou na tom rusko-čínské vztahy? A poučili jsme se z pár let starých zkušeností, kdy Čína silně tlačila na Česko kvůli zákazu zařízení společnosti Huawei?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič. 

Kvůli nízkým nástupním platům, nedostatků členů ve sboru a stále rostoucí byrokracii se někteří policisté zapojili minulý týden do protestní akce. V případech, kdy jim to zákon dovoloval, například neukládali pokuty. Další protest plánují odbory bezpečnostních složek na 21. listopadu před budovu ministerstva vnitra na Letné v Praze.

Tento týden se také mají sejít přímo se šéfem resortu Vítem Rakušanem (STAN), který už dříve přislíbil zvýšení platů příslušníků bezpečnostních složek o 1500 korun. Odbory ale požadují víc. 

Předseda Nezávislého odborového svazu Policie ČR Tomáš Machovič v této souvislosti zdůraznil, že přibývá policistů, kteří odcházejí pár let po nástupu ke sboru. Problémem je podle něj nízký nástupní plat. Například nováček bez praxe má v prvním roce školy průměrný hrubý příjem zhruba 30 100 korun. "Máte na vahách plat versus povinnosti, které máte. Ti lidé nastoupí, zjistí, jaké jsou skutečné podmínky a jaké jsou povinnosti, a pak do čtyř let odchází, “ uvedl Machovič s tím, že do čtyř let odchází skoro 12 procent nových policistů, do dalších sedmi let pak zhruba 6 procent. 

Jak zafungovala akce z minulého týdne, kdy policisté nevybírali pokuty? Jak se odboráři posunuli v jednání s ministerstvem? A trvají na požadavku, aby se každému příslušníkovi bezpečnostních složek ve služebním poměru přidalo alespoň 2 200 korun?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl diplomat, bývalý konzul v Petrohradě a analytik mezinárodních vztahů Vladimír Votápek. 

Vítězství republikána Donalda Trumpa, který se po čtyřech letech vrací do Oválné pracovny, vyvolává obavy, jaký dopad to bude mít na globální bezpečnostní situaci. Někteří analytici a politilogové v té souvislosti upozorňují na Trumpovu nevypočitatelnost a nepředvídatelnost. Evropská unie by podle nich proto měla převzít větší odpovědnost za svou bezpečnost a obranu i za podporu Ukrajiny.

USA poskytují Kyjevu největší díl západní vojenské pomoci, která napadené zemi umožňuje se už třetím rokem bránit ruské invazi. Trump v minulosti rozsah a podobu americké pomoci kritizoval. V případě svého vítězství v kampani opakovaně sliboval rychlé ukončení války na Ukrajině, a to „spravedlivou dohodou pro všechny“.

Podle Votápka ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u západních státníků zatím příliš neuspěl se svým mírovým plánem: „Spojené státy, Německo, Francie jsou velmi opatrné. Je to škoda, je to promarněná příležitost.“ Votápek se domnívá, že Zelenskému možná nakonec nezbyde, než se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem dohodnout sám. „Ale ta dohoda pro nás může být velmi nevýhodná,“ řekl. Západ podle něj potřebuje udržet Ukrajinu na své straně a dát jí bezpečnostní garance.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Do Bílého domu se vrací Donald Trump, který dlouhodobě hlásá, že Evropa by se měla postarat sama o sebe. „Považují Evropu už za jaksi odbytou záležitost. Já si nejsem úplně jist, že Trump věří, že NATO je to řešení, kterým je možno reagovat na všechny hrozby světa,“ řekl ve speciálním vysílání Ptám se já ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN).

Velká nejistota panuje ohledně Trumpových kroků vůči Ukrajině, kdy dlouhodobě kritizoval pomoc, kterou demokratická administrativa Kyjevu poskytuje. „Nebezpečí hrozí v tom, že Trump se prostě rozhodne omezit nebo dokonce úplně zrušit veškerou pomoc Ukrajině a nechá ji prostě padnout,“ řekl Dvořák.

Podle ministra se Evropa špatně připravila na Trumpovo vítězství: „Dochází určitě k posunu, jednotlivé státy už dneska plní alespoň to dvouprocentní kritérium (výdajů na obranu - pozn. red.), některé jdou výrazně nadto. Prostě musíme být schopni reagovat na to, že Ameriku v tuhle chvíli Evropa zajímá méně.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem speciálu Ptám se já k americkým prezidentským volbám byl česko-americký investiční bankéř Ondřej Jonáš.

Podle investičního bankéře Ondřeje Jonáše, který žije střídavě v Česku a ve Spojených státech, reagují trhy na Trumpovo vítězství téměř euforicky. A ani Jonáš nevidí budoucnost Spojených států pod vedením Donalda Trumpa – zejména ve vztahu k ekonomickým otázkám – tak černě jako někteří analytici nebo komentátoři. „Nemám o Ameriku obavu, je dost silná,“ řekl Jonáš. „Pokud Trump chce, aby Ameriku učinil znovu skvělou, tak se bude muset chovat podle toho, co mu jeho poradci budou říkat. A ti mu vysvětlí, že se nemůže chovat jako devítiletý spratek, který se rozhodl, že prosadí svou.“

Exprezident a republikánský kandidát Donald Trump před volbami sliboval ekonomické úlevy firmám i domácnostem. Mimo jiné zavedení vysokých cel na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců včetně Evropské unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako je Čína. Avizoval také například snížení firemní daně pro společnosti vyrábějící ve Spojených státech. V kampani zároveň tvrdil, že život v USA bude po jeho zvolení znovu „cenově dostupný“.

Co se týče dopadů na Evropu, vítězství Trumpa může podle expertů znamenat zejména zhoršení přístupu evropských automobilek na americký trh právě kvůli vyšším clům. To v rozhovoru připustil i investor Ondřej Jonáš. Vysokých tarifů, jaké se očekávají například vůči Číně, se ale neobává.

V jaké ekonomické kondici šly USA do prezidentských voleb? Co Spojené státy s novým prezidentem čeká? A jak se budou dál vyvíjet obchodní vztahy s Evropou nebo Čínou?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl člen Národní rozpočtové rady (NRR) Petr Musil. 

Sněmovna tento týden v úvodním kole schválila příjmy, výdaje a schodek státního rozpočtu na příští rok. Poslanci nyní mohou navrhovat už jen přesuny peněz uvnitř rozpočtu. K jeho závěrečnému schvalování by se měli dostat 4. prosince.

Vláda počítá se schodkem 241 miliard korun. Oproti letošku se mají zvyšovat příjmy o 146 miliard a výdaje o 105 miliard. Opozice si sice neprosadila přepracování, nadále ale rozpočet kritizuje jako nereálný. A odkazuje i na poměrně přísné připomínky, které začátkem října vyjádřila Národní rozpočtová rada. 

Podle rady je například nadhodnocený výnos z prodeje emisních povolenek. Upozornila i na nesoulad mezi současnými pravidly o podpoře obnovitelných zdrojů energie a objemem peněz na podporu v rozpočtu. Podle NRR není jistých až 50 miliard. Kabinet ovšem rozpočet hájí jako prorůstový a proinvestiční.

Člen Národní ekonomické rady Petr Musil upozorňuje, že vládě její plány nemusí přinést to, co očekává: „Naše ekonomika je na svých kapacitních možnostech. Když to řeknu úplně jednoduše, nemáme žádné volné bagry, bagristy, kteří by čekali někde v garáži jenom na to, až jim vláda řekne: pojďte stavět dálnici. Ty zdroje jsou využity někde jinde, takže je vláda musí vzít z jiných činností a nasměrovat je do těch dálnic. Efekty pak nemusí být takové, jak si od nich možná někdo slibuje.“ 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl končící ředitel Cermatu Miroslav Krejčí.
 
Ředitel státní organizace Cermat Miroslav Krejčí končí po dvou letech ve funkci, od 1. listopadu ho nahradí jeho dosavadní zástupkyně Barbora Rosůlková. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) přijal jeho rezignaci s tím, že Krejčí bude mít v Cermatu dál na starosti elektronický systém přihlašování ke zkouškám na střední školy DiPSy. Zároveň se na ministerstvu stane hlavním architektem informačních systémů.

Důvodem změny ve vedení Cermatu mají být neshody mezi zaměstnanci a Krejčím. Ten jako východisko navrhl rezignaci. „Je zřejmé, že v Cermatu panují určité rozdíly v názoru na firemní kulturu mezi jednotlivými aktéry, a my jsme hledali cestu, jak bychom situaci zklidnili a našli uspořádání, které zajistí hladký průběh přijímacího řízení na střední školy,“ uvedl Bek. Krejčího zároveň považuje za klíčového spolupracovníka. „Kdyby mi nenabídl svou rezignaci, stál bych za ním,“ dodal ministr.

Končící šéf Cermatu prohlásil, že rezignaci zvažoval mnoho měsíců. Stížnosti zaměstnanců podle něj vycházely z velké části z toho, že sám na sebe klade velmi velké pracovní nároky a podobné nároky se snažil klást i na zaměstnance.

Co mají žáci příští rok u přijímaček na střední čekat? Bude se nějak měnit elektronický systém přihlášek? A jak bude dál pokračovat digitalizace v českém školství?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je staronový předseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marek Výborný. 

Potápějící se lidovci se rok před sněmovními volbami pokoušejí o záchranu. Na víkendovém sjezdu v Olomouci si zvolili kompletně nové vedení. Předsedou se po zhruba pěti letech znovu stal ministr zemědělství Marek Výborný, který vystřídal dosavadního šéfa strany, vicepremiéra a šéfa resortu práce a sociálních věcí Mariana Jurečku. 

S posilováním KDU-ČSL má pomoci nový první místopředseda a poslanec Pavel Bělobrádek, který stranu sám dříve vedl, a noví místopředsedové: starostka Kravař na Opavsku a Miss ČR a Miss Europe z roku 1995 Monika Brzesková (tehdy Žídková), náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník, náměstek ministra zahraničí Eduard Hulicius a poslanec Jiří Horák. Brzesková v rozhovoru označila stranu za „potápějící se Titanic“.

Kompletně obměněné vedení KDU-ČSL na sjezdu podpořilo pokračování spolupráce s ODS a TOP 09 v koalici Spolu. Podle aktuálního volebního modelu společnosti Kantar jsou lidovci pod potřebnou pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny.

Jak chce nový šéf lidovců přitáhnout voliče? A co by měla vládní koalice ve zbývajícím roce do sněmovních voleb ještě udělat?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl profesor ekonomie na Kolumbijské univerzitě a předseda Výkonného a dozorčího výboru CERGE-EI a ředitel think-tanku IDEA Jan Švejnar. 

Kampaň před americkými prezidentskými volbami vrcholí. Lidé ve Spojených státech si vyberou nového prezidenta nebo prezidentku už za dva týdny, v úterý 5. listopadu. Klíčovými tématy předvolebního klání mezi republikánským kandidátem Donaldem Trumpem a demokratkou Kamalou Harrisovou jsou letos ekonomika a migrace.

V otázkách migrační situace, kterou oba kandidáti slibují stabilizovat, voliči věří více Trumpovi. Ten ale podle části pozorovatelů zatím s migrací v předvolební kampani neboduje dostatečně. Místo cílené kritiky nynější administrativy, v níž je Harrisová viceprezidentkou, opakovaně pronáší nepravdivá tvrzení. Například o haitských migrantech, kteří Američanům jedí jejich psy a kočky. 

Zcela zásadním tématem, které americké voliče tradičně zajímá, je ovšem ekonomika. Hospodářství v USA se letos daří, z čehož by mohla těžit právě Harrisová. Podle průzkumů ale spíše zaostává. Chce například rozšířit daňové úlevy pro domácnosti se středními a nižšími příjmy a zvýšit daně bohatým a korporacím. Naopak Trump slibuje daňové škrty nebo vysoká cla na dovoz vybraného zboží. A to jak od spojenců, jako Evropská unie, tak ze zemí, které Spojené státy považují za své rivaly, jako například Čína.

Co volby rozhodne? V čem je jejich výsledek právě pro nás důležitý? A máme si přát Kamalu Harrisovou, nebo Donalda Trumpa?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byla hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková (STAN). 

Měsíc od krajských voleb se konečně blíží také finále dohody ohledně vedení ve středních Čechách. Starostové povládnou s koalicí Spolu. Hejtmankou by tak měla i dál zůstat Petra Pecková (STAN). Lídr Spolu Jan Skopeček (ODS) bude mít na starosti regionální rozvoj. Tvář kandidátky vítězného hnutí ANO Karel Havlíček podle svých slov takový vývoj očekával. 

Koaliční smlouvu by chtěli Starostové a Spolu podepsat koncem příštího týdne nebo v týdnu následujícím. V novém zastupitelstvu mají dohromady těsnou většinu jednoho hlasu. Z 65 křešel jich vítězné ANO obsadilo 25. Druhý STAN získal 20 mandátů a třetí Spolu 13. 

Podle Peckové nebude takové vládnutí snadné, ale zastupitelé nové krajské koalice jsou na to připraveni. V souvislosti s vítězstvím hnutí ANO také podotkla, že je třeba jednoznačně říct, že ANO v krajských volbách ve většině regionů vládní strany „převálcovalo“. „Oni to převálcovali s něčím, co bylo rétorikou na úrovni celostátu a co s těmi kraji vlastně vůbec nesouviselo. A to mě na tom mrzí, že voliči se trošku nechají oblbnout. Ale to je úkol pro nás, protože my jim musíme vysvětlit, proč jsou pro ně kraje důležité. ANO mluví jazykem svého kmene, my to úplně neumíme,“ prohlásila hejtmanka. 

Co jsou pro Petru Peckovou hlavní priority pro příští čtyři roky? Co dosavadní vedení kraje udělalo pro školství? A jak se Středočeskému kraji vlastně daří?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka. 

Na protest proti podobě úhradové vyhlášky na příští rok nechají praktičtí lékaři zavřené ordinace 29. a 30. října. A přidají se k nim také ambulantní specialisté. Ministerstvo zdravotnictví podle lékařů návrhem úhradové vyhlášky třetím rokem ignoruje inflaci a nárůst nákladů na péči. Chtějí také upozornit na to, že milion lidí v Česku nemá svého praktického lékaře nebo pediatra. 

„Stále jsme připraveni jednat. Naším cílem není protest či jakékoli obtěžování pacientů, ale nezbytná náprava stavu úhrad naší péče o ně,“ uvedlo Sdružení ambulantních specialistů. Možnost dalších jednání připustil i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Primární péči by podle měj měly příští rok podpořit pojišťovny z rezervních fondů, na kterých mají vyšší jednotky miliard korun.

Protestovat původně chtěli také nemocniční lékaři, podávání výpovědí z přesčasové práce ale odvolali kvůli povodním. Tento týden pak potvrdili, že protesty nechají až na příští rok. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek ale upozornil, že komora akci praktických lékařů a ambulantních specialistů podporuje. A vstřícný krok nemocnic protesty pozdržet by si podle něj ministr zdravotnictví neměl vykládat jako slabost, ale jako ochotu k dalším jednáním.

Podaří se odvrátit stávku praktiků a ambulantních specialistů? Je primární péče skutečně prioritou, jak prohlašuje ministr zdravotnictví? A kam se české zdravotnictví řítí?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl bývalý český velvyslanec při NATO, výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institutu Jakub Landovský.

Ukrajinský plán vítězství, který by podle Kyjeva mohl rusko-ukrajinskou válku v příštím roce ukončit, má pět bodů a tři tajné dodatky. Prezident Volodymyr Zelenskyj to ve středu prohlásil v ukrajinském parlamentu. První bod je podle webu RBK-Ukrajina geopolitický a jeho součástí je pozvání do NATO. Druhý a třetí bod je vojenský, čtvrtý ekonomický a pátý bezpečnostní. 

Ukrajinský prezident už s takzvaným plánem vítězství seznamoval některé představitele evropských zemí minulý týden. Detaily plánu dosud nebyly veřejnosti známy. Mělo by jít ale o to, jak dostat Rusko vojensky pod tlak a donutit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby usedl za jednací stůl. Zelenskyj by měl o plánu hovořit i na summitu EU ve čtvrtek. 

„Nejtěžší budou dlouhodobé garance. Protože nechat Ukrajinu někde v šedé zóně je velice nebezpečný scénář. Určitě se bude muset mluvit o dlouhodobých garancích. Ukrajina si své řekla, chce do NATO. Česko ji v tom podporuje. Všechno ostatní nezávisí jenom na Ukrajině a na naší pomoci. To závisí na chování Ruska, a to může přivézt k jednacímu stolu podle mě jedině Čína,“ řekl bývalý velvyslanec Česka při NATO Jakub Landovský. 

Co bude vyžadovat Zelenského plán po nás a dalších západních spojencích? Jakou akutní pomoc teď Ukrajina potřebuje? A v jakém stavu by z konfliktu mohlo vyjít Rusko? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ústavní právník Marek Antoš.

Podle původního vládního návrhu by se měly platy ústavních činitelů od příštího roku zvedat téměř o 14 procent. To okamžitě vyvolalo ostrou kritiku u opozice a odborů, proti plánu se ale vymezili i někteří zástupci koaličních stran.

Platy politiků a soudců odpovídají určitému násobku průměrné mzdy. V minulých letech se zmrazily kvůli krizovým situacím. Soudci se proto obrátili na Ústavní soud, který snížení jejich výdělků zrušil. Ministerstvo práce v reakci na soudní stanovisko připravilo novelu, která upravuje pravidla pro všechny ústavní činitele. Ústavní soud ovšem upozornil, že se ústavností snížení platů politiků vůbec nezabýval.

Ministr práce a sociálních věcí Marina Jurečka (KDU-ČSL) následně přišel s tím, že politikům navrhne růst platů o 6,9 procenta. Chce také debatovat o tom, aby se výdělek soudců a státních zástupců zvedal stejným tempem jako ostatním ústavním činitelům a nenavyšoval se případně výrazněji. Kabinet by o tom měl jednat znovu ve středu.

Bylo vůbec na místě to, jak Ústavní soud zasáhl do platů soudců? A jaké potřebujeme změny Ústavy?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl starosta České Vsi Petr Mudra (STAN). 

Měsíc po povodních, které se prohnaly Českem, se katastrofálně postižené obce na Jesenicku a Šumpersku jen pomalu vracejí k normálnímu životu. I proto na žádost Olomouckého kraje vláda prodloužila do poloviny listopadu stav nebezpečí. Pro obce, které před sebou mají další dlouhé týdny a měsíce prací na obnově domů, silnic nebo škol, to znamená rychlejší přístup k potřebné pomoci.

Podle Petra Mudry (STAN), starosty České Vsi na Jesenicku, radnice i místní lidé postižení záplavami kromě peněz stále vítají a potřebují pomoc dobrovolníků, ale i odborníků. V regionu chybí stavaři a technici, kteří by poradili s rekonstrukcí zničené infrastruktury. 

„I v době před povodněmi byl těchto lidí velký nedostatek. Konkrétně silniční projektant je tak nedostatkové zboží, že jsme zhruba rok a půl čekali na to, než se na nás dostane řada. A teď to bude ještě horší,“ uvedl starosta s tím, že opravy je potřeba udělat co nejrychleji. 10 až 15 procent obyvatel obce stále zůstává zcela odříznutých od světa, nemá vodu, elektrickou energii ani plyn.   

Velkou výzvou pro místní radnice podle něj teď bude i přerozdělování mimořádné finanční pomoci od státu, kterou mají mít na starosti samotné obce (rozdělovat ji můžou od 9. října, v průměru jde o 40 tisíc na domácnost). Podle Mudry na to nejsou obce personálně vůbec vybavené a mají z toho velké obavy. 

Každá koruna podle něj ale pomůže: „Ve chvíli, kdy si každá obec zvolí vlastní postup přerozdělování peněz, tak se může stát, že někdo daleko víc postižený ve vedlejší obci dostane nakonec míň peněz než třeba v naší obci méně postižený člověk. Takže se snažíme ty síly koordinovat společně.“

Mají lidé zájem o náhradní pozemky pro stavbu nových domů? Co všechno teď obce na Jesenicku potřebují? A jak dlouho potrvá obnova území? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byla předsedkyně SOCDEM Jana Maláčová. 

Sociální demokraté si o víkendu zvolili novou předsedkyni. Dosavadního šéfa strany Michala Šmardu, který kvůli špatným volebním výsledkům znovu nekandidoval, vystřídá v čele SOCDEM bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. 

Na protest proti jejímu zvolení vystoupili ze strany někdejší ministři Tomáš Petříček a Petra Buzková. Nelíbí se jim směřování naznačené Maláčovou, která chce jít do sněmovních voleb s širokou levicovou koalicí. Vzorem pro ni je francouzské levicové uskupení Nová lidová fronta (NFP). 

Bude to znamenat spolupráci s koalicí Stačilo! Kateřiny Konečné? „Je to klíčový hráč. To si všichni dokážeme spočítat. Ale v tuhle chvíli nechceme být žádný přívěšek,“ odpověděla Maláčová s tím, že předpokládá vyjednávání o nové levicové alianci v řádu týdnů až měsíců. „Musíme jít do sebe a musíme něco předvést. V tuhle chvíli je stabilizace sociální demokracie alfa a omega.“

Signály, že by měly následovat další odchody ze strany, její nová lídryně nemá. „Ne, říkala jsem to i na sjezdu a vždycky jsem se tak chovala, každý má u mě dveře otevřené. Říkejte mi kritiku do očí, já si jí beru k srdci. A pojďme se nějak domluvit. Sociální demokracie leží na zemi. Pojďme tu bývalou slavnou stranu dát dohromady, protože si skutečně myslím, že to je poslední pokus,“ uvedla Maláčová.  

Spojí se SOCDEM s koalicí Stačilo! a komunistkou Kateřinou Konečnou? Co pro stranu znamená odchod známých tváří? A jak chce nová přesedkyně sociálních demokratů oslovit ztracené voliče? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl lídr Přísahy a nově zvolený senátor Robert Šlachta.

Hnutí Přísaha Róberta Šlachty získalo první mandát v parlamentu. Do jeho horní komory voliči vyslali lídra hnutí a bývalého protimafiánského detektiva Šlachtu, který ve druhém kole senátních voleb v břeclavském obvodu porazil Miloslava Janulíka z hnutí ANO. Šéf Přísahy zvítězil se ziskem téměř 60 procent hlasů. 

Hnutí si tak vylepšilo bilanci po krajských volbách, ve kterých zcela propadlo. Nedostalo se ani do jediného z deseti krajských zastupitelstev, do kterých kandidovalo, a celorepublikově nezískalo ani dvě procenta voličské podpory. Nenaplnilo tak očekávání po úspěchu v evropských volbách, do kterých šlo ve spojení s Motoristy. „V krajských volbách jsou naprosto jiná témata. V Evropě Filip Turek chytil Green Deal a migraci. Jsou to úplně jiné volby,“ vysvětloval důvody neúspěchu v krajích Šlachta.

Přísaha má ovšem stále velké ambice, příští rok by se ráda probojovala do Sněmovny a její šéf se netají tím, že by se v budoucnu rád stal ministrem vnitra. 

Proč Přísaha neuspěla v krajských volbách? Co přesně chce lídr Přísahy v Senátu dělat? A chce pokračovat ve spolupráci s Motoristy?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl kandidát na předsedu Pirátů Lukáš Wagenknecht.

Končící senátor Lukáš Wagenknecht, který oznámil svou kandidaturu na předsedu Pirátů minulý týden. „Můžeme se buď litovat a hledat chyby všude jinde, nebo se z minulosti poučit, sebrat se a postavit se realitě čelem. A zaměřit se na řešení reálných problémů lidí v naší zemi. Lidí, kteří mají dost elitářského chování politiků a ztrácí víru v systém. Máme na to, nabídnout voličům nejlepší opoziční stranu,“ uvedl Wagenknecht ve své kandidátské řeči na stranickém fóru. Vybojovat by chtěl dvouciferný volební výsledek.

Piráti oznámili odchod do opozice po odvolání jejich lídra Ivana Bartoše z vlády. Strana současně hledá nové vedení, protože po neúspěchu v krajských volbách v září rezignovalo celé předsednictvo. Nové mají Piráti vybírat 9. listopadu.

Wagenknecht bude usilovat o post v čele Pirátů podruhé. Bartoše se pokusil vystřídat už v roce 2022, kdy ve druhém kole na sjezdu získal 265 hlasů, vítězný Bartoš 662. Letos v září pak Wagenknecht neúspěšně obhajoval senátorské křeslo v obvodu v Praze 8, kde skončil těsně třetí za Zdeňkem Kučerou (ANO) a vítězkou voleb Vladimírou Ludkovou (ODS).

Proč se Lukáš Wagenknecht rozhodl přijmout nominaci na předsedu Pirátů? A co musí strana podle něj dělat, aby se udržela na politickém výsluní?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je ekonom CERGE-EI a poradce ministra práce a sociálních věcí Filip Pertold.

Poslanci pojednávají reformu důchodového systému. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ve Sněmovně prohlásil, že lidé budou v budoucnu odcházet do starobníhodůchodu nejpozději v 67 letech věku. Horní limit má podle něj zavést úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech maximálně o jeden měsíc ročně v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití.

Úprava má podle Jurečky utnout spekulace o trajektorii zvyšování věku odchodu do důchodu a tedy i možné obavy budoucích penzistů. „Bude tady ve druhém čtení načten pozměňovací návrh, který to stropuje na hranici 67 let, kam by to v tempu jednoho měsíce vyrostlo někdy kolem roku 2050,“ prohlásil Jurečka v reakci na tvrzení opozičního hnutí SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“a spolu s hnutím ANO volá po zachování hranice 65 let.

Jurečka také odmítl tvrzení, že se důchody budou snižovat. Zároveň připomenul, že úpravy penzijního systému jsou v každém případě nezbytné. Beze změn bude průběžný systém financování důchodů za necelých 30 let v minusu půl bilionu korun a v roce 2050 se dostane do ročního deficitu 300 miliard korun.

Jak bude vypadat definitivní seznam profesí s nárokem na dřívější odchod do penze? O kolik změny prodlouží udržitelnost systému? A co ještě může vláda udělat pro rozhýbání trhu práce?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je egyptolog a nově zvolený senátor Miroslav Bárta, který kandidoval za hnutí STAN. 

Známý egyptolog Miroslav Bárta (za STAN) ve druhém kole senátních voleb na Praze 2 vyhrál s 55 procenty hlasů. A připravil tak o křeslo dosavadního senátora a neúspěšného kandidáta na prezidenta Marka Hilšera (MHS). 

Bárta po volbách řekl, že své vítězství přikládá tomu, že od počátku neměnil strategii a nabízel program, ve kterém si každý mohl najít svoje téma:„My jsme od samého počátku neměnili strategii, chtěli jsme být pozitivní.“ Lidem podle svých slov nabídl témata jako udržitelnost nebo péče o památky. Výsledky voleb ale pro něj nebyly vítězstvím pro další rozvoj občanské společnosti, a to kvůli velmi nízké volební účasti. Ta byla na Praze 2 jen lehce přes patnáct procent. Bárta vyhrál s 6 352 hlasy, jeho soupeř získal 5298 hlasů. 

Končící senátor Marek Hilšer neskrýval zklamání. Na Radiožurnálu si postěžoval, že je smutný z toho, že se „nepodařilo zvítězit dobrému programu, který se snažil bojovat s oligarchizací, bojovat s tím, co zemi vysává. To jsou prostě nejrůznější zájmové skupiny, které se prolínají.“ Místo toho podle něj zvítězily „nějaké pohádky o Egyptu“.

Jak Miroslav Bárta vnímá to, že byl zvolen vůbec nejmenším počtem hlasů v celé republice? S jakými vazbami do Senátu přichází? A čemu se chce v horní komoře věnovat?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je europoslankyně a místopředsedkyně Pirátů Markéta Gregorová.

Piráti opouštějí po třech letech v pětikoalici vládu. Schválilo to jejich Celostátní fórum, pro odchod z kabinetu bylo 709 z 894 hlasujících. Podle Pirátů premiér Petr Fiala (ODS) porušil koaliční smlouvu tím, že se rozhodl vyhodit z vlády pirátského předsedu, vicepremiéra pro digitalizaci a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše. Toho z funkce odvolal v pondělí večer prezident Petr Pavel.

Spolu s Bartošem z vlády odejdou i pirátší ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun. „Premiér porušil vše, co o podobných situacích stálo v koaliční smlouvě. V takové situaci není možné setrvávat ve vládě, což nyní potvrdila i členská základna Pirátů,“ uvedl Bartoš. „Budeme tvrdou, ale konstruktivní a férovou opozicí,“ doplnil. 

Otřesy v kabinetu ale zřejmě k jeho pádu nepovedou. Zbývající čtveřice stran chce ve společném vládnutí pokračovat, ve Sněmovně má pořád většinu 104 poslanců. Stále se také čeká, zda nebude ve vládě pokračovat dosavadní ministr zahraničí Lipavský. Ten už požádal o ukončení svého členství u Pirátů a chystá se podat demisi. Zástupci koalice ale mají o jeho setrvání na postu zájem, zůstat by podle nich mohl i jako nestranický odborník. 

Piráti chtějí být „lepší opozicí“, co budou prosazovat? Kdo by měl stranu vést dál? A na co vsadit, aby Piráti za rok prošli přes sněmovní volby?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL). 

Volby do zastupitelstva Jihomoravského kraje vyhrála s naprostým přehledem koalice Spolu v čele s Janem Grolichem (KDU-ČSL), která získala 40 procent hlasů a 31 křesel. Spolu s hnutím STAN má 35 mandátů z celkových 65. Na Jižní Moravě tak může i v dalším volebním období vládnout dosavadní koalice (chybí pouze Piráti, kteří ve volbách propadli). 

Zástupci Spolu a hnutí STAN už také v rekordním čase podepsali koaliční smlouvu. Na pozici hejtmana pokračuje Jan Grolich. 

Podobně drtivé vítězství nad opozičním hnutím ANO v letošních krajských volbách si z představitelů stran vládní koalice Spolu připsal pouze staronový jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). 

O Grolichovi se teď v souvislosti s jeho volebním triumfem mluví také jako o možném kandidátovi na celostátního lídra lidovců. Současný šéf KDU-ČSL Marian Jurečka čelí kritice kvůli dlouhodobě nízkým preferencím. Zda bude opět kandidovat na předsedu strany, oznámí až po druhém kole senátních voleb, které se konají o víkendu.
 
Co by měly vládní strany začít dělat jinak? Má koalice Spolu budoucnost, nebo jde o vyčpělý koncept? A vynese volební úspěch Jana Grolicha na post předsedy lidovců? 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ministr financí a místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.

Vládní pětikoalice zažívá otřes. Kabinet opouští Piráti kvůli rozhodnutí premiéra Petra Fialy (ODS) odvolat ke konci září vicepremiéra, ministra pro místní rozvoj a končícího šéfa Pirátů Ivana Bartoše. Fiala už poslal oficiální návrh na odvolání Bartoše prezidentu Petru Pavlovi. Důvodem jsou nevyřešené problémy s digitalizací stavebního řízení, kterou měl ministr na starosti.

Ministerstvo pro místní rozvoj by měl dočasně řídit lidovecký vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. Koordinaci problematické digitalizace stavebního řízení převezme tým vedený ministrem dopravy Martinem Kupkou (ODS). Zbylé strany vládní koalice měly podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) měly nejdříve řešit rozdělení ministerstev, teprve poté personální obsazení.

Vládní koalice i po odchodu Pirátů, kteří mají čtyři poslance, udrží ve dvousetčlenné Sněmovně většinu 104 hlasů. S těmi Stanjura počítá i pro schválení státního rozpočtu na příští rok. Ten ve středu i přes třenice v koalici kabinet schválil. Návrh rozpočtu počítá se schodkem 241 miliard korun. Ten je proti původním plánům o 11 miliard vyšší, většina půjde na škody po povodních, jedna miliard pak na prostředky pro vysoké školy.

Má koalice Spolu šanci uspět za rok ve volbách? Co pro to musí a může udělat vláda? A je tak velký deficit pro ministra financí zklamáním?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek.

Opravdu Piráti odcházejí z vlády? Připouštějí si, že je digitalizace stavebního řízení průšvih? A co budou dělat, když ministrem i přes jejich odchod zůstane Jan Lipavský?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09).

Generálka na sněmovní volby vládě nevyšla. Do krajských zastupitelstev lidé ve velkém volili raději opoziční hnutí ANO. Pětikoalice má teď rok na přesvědčení voličů, aby se opět přiklonili na její stranu. Ovlivnit nálady ve společnosti může výrazně i to, kolik a komu stát v příštím roce přidá, nebo naopak ubere. Návrh státního rozpočtu na příští rok i novelu toho letošního by měla vláda schvalovat ve středu. Ministerstvo financí navrhlo rozpočet se schodkem 230 miliard korun, šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) ale s ohledem na dopad povodní počítá s deficitem o deset miliard vyšším.

Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska udělal kabinet chybu, že už vyčerpal většinu vládní rozpočtové rezervy: jinak by ji mohl použít k rychlejšímu řešení škod po povodních. Kalousek se na tom shodl s exministrem financí Ivanem Pilným (dříve ANO) v nedělních Otázkách Václava Moravce. Současný šéf státní kasy se podle nich při čerpání rezervy dostatečně nebránil tlaku svých vládních kolegů.

Jak velká „nevýhra“ je pro vládní koalici Spolu výsledek voleb? Proč tak fatálně propadli Piráti? A je chystaný rozpočet předvolební, nebo je to rozpočet vlády, která chtěla zodpovědně hospodařit?

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí STAN Jan Lacina.

Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo o 114 krajských zastupitelů na celkových 292). Vyhrálo i ve Středočeském kraji, ale tam se druhé hnutí STAN pokusí zopakovat koalici se Spolu. „Jsme dva nositelé té sněmovní většiny. Myslím si, že by byla obrovská chyba, kdyby to dopadlo jakkoliv jinak,“ řekl ke středním Čechám Lacina.

Výsledek krajských a senátních voleb je podle Laciny vzkazem pro vládní koalici: „Je to jasný signál nejen pro nás, ale hlavně pro kolegy ze Spolu, případně pro Piráty, aby o ty voliče zabojovali.“

A připomněl, že je to podle něj STAN a jeho kampaň, která začal videem s předsedou Vítem Rakušanem, která ukazuje možnou cestu pro ostatní vládní strany. „Mohli bychom být vzorem pro ostatní koaliční strany, aby za to vzali podobně,“ myslí si Lacina.

Jak by měly vládní strany uspět ve sněmovních volbách? Jaká je teď pozice Starostů ve vládě? A měl by premiér vyhodit Piráty z vlády?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem speciálního vysílání Ptám se já ve volebním štábu Seznam Zpráv v sobotu 21. září v pražské kavárně Na Boršově byl místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček.

Hnutí Andreje Babiše drtivě vyhrálo krajské volby. Zvítězilo v 10 ze 13 krajů a zopakovalo tak svůj úspěch z roku 2020. Navíc zisk ještě zvýšilo (posílilo 114 krajských zastupitelů na celkových 292). V Moravskoslezském a Karlovarském kraji získalo dokonce nadpoloviční většinu hlasů a nebude tak snadné ho při sestavování vlády v kraji obejít.

Nejlepší pozici má hnutí Andreje Babiše i po prvním kole senátních voleb, ve kterém lidé zvolili hned pět senátorů (o zbylých 22 křeslech se rozhodne za týden). ANO získalo 2 senátory a má 19 kanditátů postupujících do druhého kola, tedy nejvíc ze všech uskupení.
Andrej Babiš označil výsledek za krásný a chtěl by ho zopakovat ve sněmovních volbách v příštím roce. Vyzdvihl přitom vítězství hnutí ve Středočeském kraji, kde podle něj odvedl na posledním místě kandidátky skvělou práci místopředseda ANO Karel Havlíček (toho voliči svými hlasy vynesli do první pozice). „Karel je Bůh. To, co udělal ve Středočeském kraji, je neuvěřitelné. Odmakal to hospodu po hospodě, on to dal,“ prohlásil šéf hnutí.

Zda ANO ve středních Čechách povládne, ale jisté není. Druhé hnutí STAN ho nechce pustit do vedení kraje a už nabídlo spolupráci třetí koalici Spolu. „Pokud někdo zásadním způsobem zvítězí, tak by se mělo reflektovat to, co ti lidé (voliči) řeknou. A konečně, podívejte se na současnou vládu a pětikoalici. Zvítězilo hnutí ANO a pětikoalice nás přebouchala. Tomu rozumím matematicky. Ale podívejte se, jak se jim to vymstilo,“ komentoval to Havlíček. Zopakoval, že on sám hodlá zůstat v celostátní politice.

ANO slíbilo vracet voličům, co jim vláda vzala - co to bude? S kým chce v krajích vládnout? A podaří se hnutí rozleptat spolupráci pětikoaličních stran ve Středočeském kraji?

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je starosta Krnova Tomáš Hradil (Krnovští patrioti). 

Voda po ničivých povodních na většině území Česka opadá a města, obce, jejich obyvatelé i dobrovolníci začali pracovat na odklízení následků záplav a na sčítání škod. Symbolem nejzasaženějších míst letošních povodní se stal Krnov v Moravskoslezském kraji, kde se pod vodou ocitlo přibližně 80 procent města. Voda ho navíc odřízla od okolního světa.

Krnov se také skloňoval v souvislosti s tím, jak jeho radnice zvládla evakuaci. Podle šéfa hasičů Vladimíra Vlčka byla evakuace zpožděná a město ani ideálně nezvolilo evakuační centra. Ke kritice Krnova se následně připojil i ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Zástupci města se okamžitě ohradili, že pro evakuaci udělali vše, co bylo v jejich silách.

A naopak zkritizovali vládu za to, že se rozhodla, že se i přes stále napjatou situaci o víkendu uskuteční krajské a senátní volby. „Jsme v situaci, kdy bojujeme o přežití, a máme organizovat volby,“ kritizoval rozhodnutí vlády starosta Krnova Tomáš Hradil.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl europoslanec a místopředseda ODS Alexandr Vondra. 

Úspěch, zklamání, překvapení - reakce tuzemských politiků a analytiků na portfolio, které předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová přidělila českému kandidátovi na eurokomisaře, současnému ministrovi průmyslu a obchodu Jozefu Síkelovi (STAN), jsou spíše rozpačité. 

Místo silných ekonomických rezortů mezinárodního obchodu nebo energetiky, o kterých se spekulovalo a někteří zástupci vlády o nich mluvili téměř s jistotou, dostal Síkela portfolio mezinárodního partnerství. 

Rozhodnutí šéfky komise překvapila i europoslance a místopředsedu ODS Alexandra Vondru.„Nalijme si čistého vína, že Česko očekávalo trochu jiné portfolio. Já sám jsem téměř napevno počítal s mezinárodním obchodem. Dokonce jsme s Jozefem Síkelou minulý týden v Bruselu seděli u oběda a docela detailně jsme si povídali, jak zvládnout to slyšení a podobně,“ řekl Vondra. „Když jsem se v úterý velmi brzo ráno dozvěděl o té změně, byl jsem překvapen.“ 

Zatímco opozice ihned vytkla kabinetu, že Česko mělo velké očekávání, ale dostalo jen málo viditelné a nedostatečně silné portfolio (padaly i výrazy jako navoněná bída nebo políček do tváře), Vondra vyzdvihl, že to pro nás může být příležitost: „Z mocenského nebo finančního hlediska je to suverénně nejzajímavější nabídka, kterou jsme kdy za těch posledních 20 let dostali. Nedá se to srovnávat s tím, co nabízeli a dali Věře Jourové, Pavlovi Teličkovi, Vladimírovi Špidlovi.“

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl český velvyslanec v Polsku Břetislav Dančák. 

Polsko se po dramatickém víkendu dál potýká s ničivými povodněmi na jihu země. Záplavy si už vyžádaly pět lidských životů. Podle českého velvyslance v Polsku Břetislava Dančáka je situace velmi vážná.

Z pondělí na úterý bojovali o záchranu například obyvatelé města Nisa, které leží v Opolském vojvodství nedaleko českých Mikulovic. Stovky lidí se spolu s vojáky a hasiči dali pomocí pytlů s pískem do opravy a zpevnění poškozené protipovodňové hráze, jejíž zhroucení by vedlo k zaplavení centra města. V Nise byla podle hasičů asi nejhorší situace v zemi. Kolektivní snaha o záchranu se ale nakonec podařila.

Přívalové vlny se obává i město Vratislav v Dolnoslezském vojvodství. „Vratislav má jednu hlavní řeku, a to je Odra. Ale k Odře se připojují čtyři další řeky a vzniká tam takzvaný říční uzel, který dohromady vytváří v situacích, ve které se teď nacházíme, gigantický soutok,“ popsal problém velvyslanec s tím, že povodňovou vlnu na Odře má zachytávat obří retenční nádrž Dolní Ratiboř. 

Tento obří suchý poldr, který se nachází nedaleko hranic s Českem, se dál plní vodou a v noci začal prosakovat. Prosakující místo zatím vojáci a hasiči utěsnili. Osud Vratislavi je podle odborníků přesto stále nejasný. Podle aktuálních prognóz by se měla velká voda dostat k městu během středy a protékat by měla až do pátku (kdy by měla řeka kulminovat). 

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já je primátor Opavy Tomáš Navrátil (ANO). 

Česko už čtvrtým dnem sužují ničivé povodně, které přinesly extrémní deště. Záplavy nejvíce zasáhly sever Moravy, kde mají povodně tři oběti. Kromě obcí na Jesenicku zažili velmi dramatické chvíle například i obyvatelé Opavy. Podle jejího primátora Tomáše Navrátila město postihla katastrofa v ještě větším rozsahu než při povodních v roce 1997.

Radnice proto očekává také výrazně větší škody, které odhaduje na miliardy korun.  Zničená je podle primátora sportovní hala, fotbalový stadion, městské sady nebo historický areál koupaliště. Stovky lidí mají zničené domovy. 

Opava patří k nejvíce postiženým městům v Moravskoslezském kraji. Pod více než stoletou vodou se o víkendu ocitlo několik okrajových částí, včetně sídliště Kateřinky (kde žije 12 tisíc lidí). Radnice se sice pokoušela organizovat evakuaci, část lidí ale i přes výzvy policie a hasičů neuposlechla a odmítla své domovy opustit.

Průběh evakuace v Opavě a v Krnově kritizoval ministr životního prostředí Petr Hladík: „My jsme to 24 hodin dopředu věděli, hydrometeorologové to přesně spočítali a musím říct, že se nemýlili ani o kousek. Mohli (Opava a Krnov) využít 24 hodin pro to, aby ti lidé odjeli, aby tam evakuace byla rapidnější.“

Selhala Opava během evakuace obyvatel? Mohlo něco ničivé záplavy v oblasti odvrátit? A proč by podle primátora Navrátila měla vláda odložit krajské a senátní volby?
--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). 

Česko dál bojuje s ničivými povodněmi. Podle Ústřední povodňové komise, v jejímž čele je ministr životního prostředí, bude ještě do středy pršet na jihu Čech. Pozor proto bude třeba dávat na zvýšení hladin na Lužnici, Malši a Otavě. Třetí stupeň povodňové aktivity trvá na desítkách míst v republice, v povodí Odry ještě voda zůstává na úrovni padesátileté vody, hladiny tam už nicméně klesají.

Nejhůře postižený je právě severomoravský region, zejména Jesenicko, kde od konce minulého týdne spadlo nejvíc vody (celkový úhrn srážek tam dosáhl 500 litrů na metr čtvereční). Odra, která odvádí vodu ze severu Moravy, podle hydrometeorologů už kulminovala. V následujících dnech by měly srážky ustávat, na dolních tocích ale budou hladiny ještě kulminovat.

O pomoci zaplaveným oblastem bude v pondělí večer mimořádně jednat vláda. Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli uvedl, že škody po záplavách budou mimořádné. Stát se chce na jejich odstraňování podílet ve spolupráci s obcemi a kraji. Kabinet by měl také řešit zajištění krajských a senátních voleb, které by se měly konat v pátek a v sobotu.

Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.

Hostem Ptám se já byl Ladislav Satrapa z katedry hydrotechniky na Fakultě stavební ČVUT v Praze.

Česko se dál potýká s následky silných dešťů, které postupně od čtvrtka zasáhly prakticky celou republiku. Povodňový stav v pondělí ráno platil na 205 tocích. Stav extrémní povodně je na dvou místech na Opavě a na Odře ve Slezsku a také na Chrudimce ve východních Čechách. Třetí stav, stav ohrožení je na desítkách dalších míst. Vyplývá to z dat ČHMÚ (aktuální stav lze sledovat i na povodňové mapě). 

Nejvážnější situace byla o víkendu v Moravskoslezském kraji a v sousedním Olomouckém kraji, zejména na Jesenicku. V obou regionech hejtmani v sobotu vyhlásili stav nebezpečí. Voda zaplavila města a obce a někde s sebou strhávala i domy. Kromě škod na majetku také na Bruntálsku usmrtila jednoho člověka. 

Protipovodňová opatření kritizují aktivisté. Opatření na ochranu Opavy, Krnova a dalších obcí na horním toku řeky Opavy, kde se má stavět i nová přehrada v Nových Heřminovech, jsou podle ekologické organizace Hnutí Duha Jeseníky stejná nebo podobná jako v době katastrofických povodní v roce 1997. Vedení Povodí Odry ale kritiku odmítlo: Státní podnik například nechal vybudovat pět suchých nádrží, které pomáhají tlumit velkou vodu v povodí Opavy. 

Proč některým městům nestačily zábrany za stovky milionů? Jak klíčová byla včasná příprava a upouštění přehrad? A co by pomohlo městům na toku Opavy? 

--
Podcast Ptám se já. Rozhovory s lidmi, kteří mají vliv, odpovědnost, informace.

Sledujte na Seznam Zprávách, poslouchejte na Podcasty.cz a ve všech podcastových aplikacích.

Archiv všech dílů najdete tady. Své postřehy, připomínky nebo tipy nám pište prostřednictvím sociálních sítí pod hashtagem #ptamseja nebo na e-mail: audio@sz.cz.